Jdi na obsah Jdi na menu

9.10. 2010 Drakiáda

19. 2. 2011

Takže, sešli jsme se před nádražím… Pardon, s Maki jsme čekali, až se pro nás staví Mirka a Kva-Kva. Čekali a čekali, ale ne zas tak dlouho, někdy čekáme i déle. No byl to takový slabší průměr. Pak jsme se obuli, zamkli dveře, přivolali výtah, otevřeli dveře, nastoupily do výtahu, zmáčkli ,,P“ (jako přízemí) a sjeli do přízemí, otevřeli dveře, sběhli po schodech, otevřeli domovní dveře a za nimi byla Mirka. Také tam byla Kva-Kva a ještě Mirčina sestra Alenka. Mirka měla draka vlastní výroby, Alenka měla draka koupeného (Mirka tvrdila, že ho vyrobila, ale já to prokoukl.) a Kva-Kva měl taky ,,něco vlastní výroby“. Naše cesta na Pole za krematoriem: Takže vyšli jsme z domu číslo 6, ulice Svornosti, zahnuli doprava, ještě raz doprava, pak zatáčka doleva a poté zase doprava přešli jsme Kopaniny a šli jsme sto padesát pět metrů. Když jsme zahnuli u Základní školy Za mlýnem 1, tak jsme přešli přes Strhanec a pokračovali po ulici Dr. Riedla.  Přes kostkovou křižovatku ulice Dr. Riedla, Máchova a Bezručova jsme došli k lávce U Loděnice, poté, co jsme se dostali na druhou stranu, jsme se rozhodovali ze tří variant. 1) Mohli jsme jít dále ulicí U Bečvy, zahnout doprava, přejít ulici Kozlovská a pokračovat po ulici Bayerova, přeběhnout třídu 17. listopadu a po ulici Čechova dojít na ulici Šířava, anebo 2) pokračovat po ulici Pod Valy, na Žerotínovo náměstí, přemístit se z jedné strany ulice Komenského na druhou a dále po ulici Šířava. Ale my jsme řekli NE! Šli jsme po ulici Pod Valy, dále po ulici Kozlovská, zatočili doprava a pokračovali po ulici Bayerova, přešli třídu 17. listopadu, tím jsme se dostali na ulici Čechova, zahnuli doleva a byli na Šířavě. Šli jsme po Šířavě, dále po ulici Svisle, přešli jsme ulice Ztracená a 9. Května. Pak jsme šli po ulici Lančíkových, zahnuli doleva a po pár desítkách metrů jsme byli na poli za krematoriem. Tam na nás už čekal Honza, Honzík, Pecka, Míša, Miška, Cíťa Radim s Šárkou a Maxem. Už nás bylo dvanáct plus tři psy. Poté přišel ještě Honza Jakubíček. Honzíka jsme viděli už v dálce, když přicházel, protože měl své oblíbené oblečení – žlutou bundu a zářivé červené kalhoty. Letošní rok byl zvláštní, protože normálně na Drakiádě je let draka úměrný běhu člověka, který drak pouští, ale tento rok abnormálně foukal vítr. Což zase mělo za následek, že se nepouštěl náš horkovzdušný balón. Díky příznivým povětrnostním podmínkám, se tedy nemuselo moc běhat na krásně zoraném poli. Jako už každoročně se soutěžilo ve třech kategoriích: Drak letec, Drak vozembouch a Drak krasavec, kategorie Drak kupovaný letos nebyla. Po krásné pouštění, kdy většině draci aspoň trochu létali, tedy kromě některých, samozřejmě, že Kva-Kva nebudu jmenovat. Před vyhlašováním vítězů se muselo počkat na mě, než jsem stáhl draka na zem. Takže v kategorii Drak krasavec vyhrála Maki, v kategorii Drak vozembouch zvítězil Jirka a v kategorii Drak letec jsem se umístil na první místě já (Mišák). Všichni vítězové získali diplom a tyčinku Margot.

Mišák