Jdi na obsah Jdi na menu

Seznamovací výprava 19.9.2015 Týn nad Bečvou

21. 9. 2015

PRVNÍ SEZNAMOVACÍ

19. 9. 2015

Týn nad Bečvou

První seznamovací byla jednodenní výprava do nedalekého Tána nad Bečvou. Ráno jsme se sešli na nádraží a nastoupili do vlaku, který nás zavezl do Lipníka. Protože to byl osobák, seděli jsme všichni pospolu, povídali si a mnozí z nás snídali. Někteří dokonce už svačili. Prošli jsme městem a dostali jsme se k Bečvě na místo, kde se kříží cyklostezka se silnicí, nedaleko mostu. Tam byla naše první zastávka, kde jsme zahráli první sadu her. Jak jinak, než právě na seznámení. Nebylo nás tam ovšem mnoho a většina z nás se znala, ale znáte to. Jistota je jistota. Co kdyby náhodou někdo zapomněl, jak se Honza jmenuje příjmením a myslel by si, že se jmenuje třeba Pila. Nebo by si taky někdo mohl splést jméno Doktor za jméno Sestřička … no, ehm, ehm… teď jste se měli zasmát, ale chápu, nebyl to jeden z nejlepších vtipů.

No nic, přesouváme se dál. Postupujeme stále podél Bečvy. Občas se zastavíme a zkoušíme do vody házet placáky. Teda ne my, ale házíme tam ploché kameny, které se odráží od vody. Takzvané žabky.

Máme namířeno ke skalám, kde se bude dát lozit. Protože je ale pěkně, bereme to oklikou po cestě přes les.

Když jsme doazili na místo, nasvačili jsme se a Honza s Doktorem začali připravovat lana. Honza natahoval cestu pro lezení nahoru, Doktor natáhl cestu pro slaňování. V lomu / u skal jsme nebyli sami. Jak už jsem psala, byl krásný den, sobota, a tak se mnoho dalších rozhodlo pokořit tyto skály.

Anetka s Natkou nechtěly zezačátku lézt vůbec. Nakonec to ale skončilo tak, že jsme Anetku nemohli do skály skoro ani odtrhnout! Lezení si postupně vyzkoušeli všichni, slaňování už jen někteří (bylo to ohodně výš). Lezli dokonce i Kva kva s Maki. Liborek se ale vlka nebál (tedy, spíše lana a skály) a sám slanil ve svých čtyřech letech (plus mínus rok) až dolů. Byl to hlavní hrdina a hvězda dne, protože všichni známí i neznámí lidé si ho fotili, protože to ještě neviděli. Mezitím Honzík s Eliškou začali s projektem vybudování velkolepého hradu z kamení. Tento projekt bohužel skončil tragicky. Přiběhl neznámý cizí pes, který si chtěl náramně hrát, ale neocenil dostatečně potenciál stavby a rozmetal ji vrtícím ocasem.

Po několika lehce adrenalinově strávených hodinách jsme se vydali zpátky do Lipníka. V místní kavárně jsme okusili místní specialitu. Zmrzlinu z Opočna. No, možná ne z Opočna, ale dobrá rozhodně byla. Ještě že jsme dali na radu Adél, která nám dělala po městě průvodce. Na nádraží jsme měli ještě dost času a tak se vytáhl tenisák a zahrálo se takové modifikované rugby. Domů jsme dorazili v pořádku, spokojení a lehce unavení.

Výprava se myslím opravdu povedla. Znova se ukázalo, že Zálesák dokáže rozvíjet v dětské duši nové obzory…. Potvrdí budoucí horolezkyně Anetka a slavné architektové duo S & S Honzík and Eliška.

 

Miška

 

 

11014878_1191390870874862_6398740721214591857_n.jpg

Fotogalerie

Na výpravě byli přítomni:

Honza, Honzík, Eliška, Dr, Liborek, Maki, Adel, Miškák, Miška, Kva kva, Segla, Anetka, Natka, Darča